Poslední dobou vidím jen ty stinné, tmavé, černé stránky školy, které vrhají tmu na můj volný čas a v důsledku toho se v něm nemůžu hnout. Krásné proslovy, které posloucháte den co den od učitelů vlídných i nevlídných. Proslovy plné kritiky a urážek a přesto se můžete přetrhnout a málem, že jim nelíbete boty. Pak přijde víkend. Krása. Oddych .. nádech. Jen na páteční večer. Pak spousta domácích poviností a pak zase hurá do učení, neboť toho není nikdy málo. Předměty, z kterých jste chtěli maturovat rázem ubývá a to jak z důvodu znechucení z příliš vysokých požadavků, nebo spíše a pravděpodobněji z učitelů, kteří se vám nesnaží podat předmět, ale sebe a to v tom nejhorším světle.
Tak takhle nějak jsem teď nucena nahlížet na některé naše kantory, kteří ať už to dělají schválně či nikoli, jednoznačně mi ničí schopnost sociální komunikace.
Takže hlavu vzhůru, bude hůř :)