Když se tomu dokážeš zasmát, dokážeš to i přežít. (Bill Cosby)

Prosinec 2009

Poezie bez rýmů..a lyrika bez umění..

19. prosince 2009 v 21:35 | Cathy |  Básně (?)

byla plná vzteku.
možná proto plakala.
dnes ji láska nenašla.
štěstí utíká ji nějaký týden.
vztek praská ve švech.
ze švů tečou slzy.
neboť vztek nemá jak utéct.
i tohle ji mrzí.
pláče sama i nad svým snem.
chce spát a mrákoty ji zmáhají.
chce vzteky puknout jen,
to je její sen.
kéž by byl krásný den.
a myšlenky už dřímají.
chce trochu pozornosti..
pak hned ráda by byla,
tohle by si oblíbila.
a láska tluče kamenem.
chce obejmout.
přestat se topit, začít plout.
každá vypuštěná snaha se vrací jako chyba.
mlha kolem ní ji dusí.
jako nekonečno nevyřešených.
má chuť blít..
a pak to zkusí,
zvratky ji dusí.
jen tuší, co musí.
večer susí úsvit nových snů.
pak upadá do nevědomí.
jak opilý muž, jehož takto sama nemá ráda.
žádná rada
..prostě není..
..